Třída 3. B objevovala kouzlo her z minulosti v programu Retrohrátky

Cílem programu bylo seznámit děti se světem her, které bavily jejich rodiče a prarodiče v době, kdy ještě neexistovaly tablety, mobilní telefony ani počítače. Děti si tak samy vyzkoušely, jak se dokázali bavit jejich předkové – a že to vůbec nebyla nuda!

Jedním z hlavních lákadel byla ukázka hry zvané špačci. Jedná se o jednoduchou dovednostní hru s kusem dřeva a klacíkem, kterým se bouchne do menšího kůlu (špačka), aby vyskočil do vzduchu, a pak se jej hráč pokusí trefit za letu. Z bezpečnostních důvodů si děti tuto hru samy nevyzkoušely, ale s velkým zájmem sledovaly názornou ukázku.

Nadšení sklidily i aktivity s lanem – například skákání, přebíhání a prolézání pod lanem, zatímco se stále točilo. Tyto hry vyžadovaly nejen pohyb, ale i spolupráci a postřeh.

Mezi oblíbené retrohry, které si děti mohly samy vyzkoušet, patřila například skákací guma, kdy si děti zahrály skákací abecedu, nebo stolní fotbálek, který rozproudil soutěživého ducha. Zaujaly i další klasické hry jako pogy, kuličky nebo céčka – legendární plastové výlisky, které se kdysi sbíraly a vyměňovaly.

Program však připomněl i hry, které neztratily své kouzlo ani dnes. Děti se s chutí zapojily do známých her jako piškvorky, pexeso, mikádo, šibenice, věž, Kloboučku, hop! nebo Hádej, kdo jsem? – tyto aktivity propojily dřívější dobu se současností a potvrdily, že dobrá hra nestárne.

Program Retrohrátky byl nejen zábavným výletem do minulosti, ale i cennou zkušeností o tom, že radost ze hry nezávisí na technice, ale na kreativitě, pohybu a společně stráveném čase. Děti odcházely z muzea s úsměvem na tváři, novými zážitky i s touhou některé z těchto her zkusit doma nebo na školním hřišti.

 Vzdělávací program  pro žáky škola financovala  z projektu OP JAK Krok za krokem k poznání s Ámosem.

Mgr. Marina Teuber, třídní učitelka