Projektový den k 30. výročí Sametové revoluce v roce 1989

Škola
Kulturní akce

Žáci na přípravné třídy a 1. stupně se na úvod dozvěděli, že v tento den příslušníci SNB  brutálně napadli demonstranty na Národní třídě v Praze, čímž byla zahájena tzv. Sametová revoluce a události s ní spojené. Za účasti všech pedagogických pracovníků  na 1. stupni mohly děti sledovat přehlídku dobového oblečení. Po společné přehlídce kostýmů z 80. a 90. let měly děti možnost si toto oblečení vyzkoušet ve fotokoutku a následně vše zdokumentovat společnou fotografií. Kromě fotokoutku na děti čekaly tematické učebny, např. Čtenářský klub, Poznej, jak to funguje, Hádej, hádej hádači a Výtvarná dílna. V nich se děti seznamovaly nejen s dobovými předměty, ale i s fotografiemi. Mezi nejzáludnější úkoly patřilo například spuštění radiomagnetofonu. Ve  třídách pak na žáky čekaly dobové pohádky, filmy a prezentace. V jídelně byla pro žáky připravena výstavka kuchyňského nádobí, náčiní a spotřebičů, kterými v té době byla vybavena každá domácnost. V závěru se všichni žáci i se svými učiteli sešli na místě, kde se konala módní přehlídka. Poté proběhlo vyhodnocení soutěže v učebně Hádej, hádej hádači. Nejlepší z nejlepších si odnesli „retroceny“ v podobě hliníkových příborů, sklenice okurek či pytle brambor.

Na dětech a  všech zúčastněných bylo vidět  nadšení, zájem a radost ze zajímavě prožitého projektového dne, který byl pro děti nejen zábavný, ale také v mnohém poučný.

 

Mgr. Lenka Müllerová, organizátorka projektového dne na 1. stupni

 

IV.A

 15. 11. 2019 proběhl na naší škole projektový den k 30. výročí událostí v roce 1989. Přípravy probíhaly několik týdnů. Na třídní schůzce jsem se snažila oslovit rodiče, aby s dětmi na toto téma pohovořili, kolik let jim v té době bylo, jak to tenkrát prožívali a jak na tuto dobu vzpomínají. Stejně jsem pak s dětmi hovořila i já. Děti se snažily o tomto tématu vyhledávat informace, sledovaly média a připravovaly si své příspěvky. Den před oslavou tohoto dne jsme si s kolegy udělali krátkou poradu a tam jsme si shrnuli, jak den bude vypadat. Kolegyně Lenka Müllerová přinesla hodně oblečení po své mamince a  babičce a také různé předměty z té doby. Připravila společně s A. Medzanskou soutěže a zajímavé prezentace. Některé paní učitelky přidaly např. knihy z té doby. Do projektu se zapojily také paní kuchařky a uspořádaly pro děti výstavku oblečení a předmětů z té doby. K obědu pak uvařily mlékovou polévku. Za mě mňam, mňam, opravdu jsem si pochutnala.

 Program  začal v tělocvičně školy, kde v 8 h celý 1. stupeň nastoupil na slavnostní zahájení. Úvodní slovo měla kolegyně L. Müllerová, která celý program organizovala. Paní ředitelka pak popřála všem dětem, učitelům a asistentům úspěšný den.

Na začátku se konala módní přehlídka, při které všechny paní učitelky, paní asistentky i pan asistent předváděli oblečení z té doby. Děti je vždy odměnily bouřlivým potleskem. Po přehlídce se  rozděliy do dvou skupin. Děti od přípravné třídy až po třetí ročník obcházely stanoviště a plnily zadané úkoly. Součástí těchto úkolů byla i soutěž, kdy děti hádaly, co každý předmět znamená. Paní učitelky pak soutěž vyhodnotily a výsledky předaly porotě k vyhodnocení.  Děti si také zkoušely, jestli některé předměty ještě fungují, listovaly v historických knihách a navštívily fotokoutek, kde se v oblečení z té doby mohly vyfotit. Čtvrté a páté ročníky se rozešly do tříd a zhlédly připravené prezentace. Ve zbytku času se  podívaly na ukázku pohádky z té doby. Po velké přestávce se skupiny vyměnily.

Při závěrečném vyhodnocení, které proběhlo také  v tělocvičně, porota vyhodnotila soutěž a byly rozdány „retroceny“.

Program celého dopoledne byl velmi nabitý a příspěvky mých žáků jsme probírali až v pondělí dopoledne ve své třídě. Žáci, kteří si příspěvek připravili, byli odměněni pochvalou. Věřím, že si tento den všichni užili tak jako já a děti z mé třídy.

Mgr.  Zlatuše Štiková, učitelka IV.A

I.A

Dne 15. 11. 2019 proběhl na naší škole projektový den k připomenutí si výročí  Dne boje za svobodu a demokracii. Na 1. stupni byl tento projekt připraven velmi pěknou naučnou i hravou a zábavnou  formou.

 Zapojili se do něj i žáci prvního ročníku. Dětem jsme se snažili přiblížit období 80. a 90. let. Ze všech aktivit se jim nejvíc líbila módní přehlídka a koutek,  ve kterém se mohly vyfotit v dobovém oblečení. Zaujalo je poznávání a manipulace s předměty, se kterými se už dnes nesetkávají. Moc se jim např. líbilo psát křídami na tabuli. Nejvíce času strávili prvňáci ve čtenářské dílně. Se zájmem si prohlíželi pohádkové knížky, leporela, pohledy a časopisy. Protože ještě neumí číst, vybrali si jednu knížku a přečetli jsme si společně pohádku O Makové panence a Motýlovi Emanuelovi.

Ve třídě jsme si o všem popovídali a pak jsme se dívali na nejznámější pohádkový seriál z té doby -  Arabelu.  Prožili jsme ve škole velmi příjemné dopoledne.

Katarína Mižu, třídní učitelka 1. A

V.B

Žáci  5. B se zúčastnili  projektového  dne k výročí událostí 17. 11. 1989 s vlastním přispěním. Měli za úkol zjistit od rodičů nebo prarodičů, co se v této době odehrávalo. Většina žáků měla informace, které se snažili předat svým spolužákům, především cizincům, jejich rodiče zde v této době nebyli. Úvod s módní přehlídkou žáky pobavil a byli velice nadšení, že se mohou do dobového oblečení obléknout a vyfotit se. Nejvíce se žákům naší třídy líbily ukázky předmětů denní potřeby a předmětů z domácnosti starší výroby, u kterých  hádali, k čemu sloužily nebo ještě slouží. Velmi přínosná byla i manipulace a uvedení do chodu například magnetofonu, analogické váhy nebo kuchyňské váhy. Projektový den velmi rychle uběhl a ještě v pondělí si žáci o něm chtěli povídat.

Mgr. Lenka Bublová, třídní učitelka 5. B

VI.B

Ve třídě 6. B bylo pro děti připraveno několik aktivit. Byli jsme si vědomi toho, že žáci prochází jednotlivými stanovišti a ti, kteří v naší třídě začínají, budou o tématu vědět méně, než ti, kteří přijdou poslední hodinu. Aktivity byly také uzpůsobené rozdílnému věku. V úvodní části hodiny proběhl brainstorming a řekli jsme si, co o tématu žáci vědí. Na tabuli byla napsaná slova, jejichž význam jsme si vysvětlili, pokud na ně přišla řeč a žáky zaujala. Výklad byl doplněn ukázkami z internetu – jak dokument, tak obrázky.

Připravena byla tabule s osobnostmi 17. listopadu 1989 a pro děti texty, podle nichž mohly jednotlivé osobnosti poznávat (čtení s porozuměním). U některých osobností jsme se zastavili. Zvláštní místo měli umělci a především Karel Kryl. Pouštěli jsme si dvě jeho písně a děti měly za úkol napsat na papír pocity, které v nich píseň vyvolává. Ty potom přišpendlily na nástěnku.

Nástěnka současně sloužila jako tzv. „Lenonova zeď“ a posloužila k diskusi na téma svoboda projevu. Jiná skupina žáků měla například za úkol zamyslet se, co by na tuto zeď oni sami napsali, kdyby žili v tehdejší době. Svoji myšlenku pak napsali a na zeď přišpendlili.

Každá ze tříd plnila trochu jiné úkoly v závislosti na tom, jak reagovali na úvodní brainstorming a co je zaujalo. Jedna skupina například malovala transparenty, na které měla za úkol napsat svůj protestní slogan.

Na přípravě projektového dne se podílela paní učitelka Hybšová, na realizaci pan učitel Durec a asistentka Radka Marešová.

Ing. Radka Marešová, asistent pedagoga v 6. B

VI.A

Původně jsem chtěla tento projektový den se žáky pojmout jako módní přehlídku s ohlédnutím se do dětství a mládí mého a mých vrstevníků. Paní asistentka Světlana Voráčková přišla s jiným nápadem, a to postavit náš projekt na filmu Proč? režiséra Karla Smyczka z roku 1987 natočeného podle skutečné události z roku 1985. Její nápad se mi líbil. Nechtěla jsem totiž být v tomto projektu pouze v roli mentora, ale chtěla jsem srovnávat minulost se současností, upozornit na skutečnosti, se kterými se potýká naše společnost i nyní, 30 let po revoluci a hlavně na to, jak je důležité umět říci ne, nebo nechci být součástí například party za každou cenu.

Film, jehož úryvky žáci shlédli, pojednává o případu sparťanských fanoušků, kteří při cestě do Bánské Bystrice zcela zdemolovali několik vagónů vlaku a ohrožovali ostatní cestující.

K jakému zamyšlení jsme chtěli naše žáky 2. stupně přivést?

Co dokáže fanatismus, co je to davová psychóza, jak může parta zapůsobit na jedince, jaké mohou být následky zkratového jednání, na to, že za své jednání sklidí každý jedinec „odměnu“, na lidskou bezohlednost, ale i v  určitém směru odvahu přiznat si pravdu.

Během projektové hodiny byl žákům po částech prezentován výše uvedený film a jednotlivě jsme pak o nich  se žáky diskutovali. Podle reakcí žáků se domnívám, že se jim výše zmíněný projekt líbil a alespoň na chvíli je přiměl zamyslet se nad určitými skutečnostmi.

Mgr. Andrea Štofčová, třídní učitelka 6. A

VII.A

                         JAK SE NÁM ASI TAK ŽILO PŘED ROKEM 1989

Dne 15. listopadu 2019 probíhal na naší škole projektový den k výročí 30 let svobody – ke státnímu svátku - Den boje za svobodu a demokracii.  Třída 7. A se přenesla do doby před rokem 1989, konkrétně na Stalinovo náměstí (dnešní Mírové náměstí) v Teplicích. Cílem bylo, aby se žáci  přenesli do doby, kterou již sami nezažili, aby se pokusili vcítit do občanů naší země právě před rokem 1989.

Ještě před vstupem na samotné náměstí žáci obdrželi manuály s pokyny. Na náměstí si žáci na Místním výkonném výboru vyzvedli občanské průkazy a dobové peníze. Nacházela se zde prodejna Jednota, ve které si žáci mohli zakoupit potraviny. V obchodě, kde probíhal pultový prodej, se tvořily fronty a některé zboží bylo  nedostupné. Chyběly například banány, toaletní papír nebo mandarinky. Žáci byli dále směřováni do obchodu Tuzex, kde měli zakoupit oděvy. V Tuzexu se však nedalo platit za zboží obyčejnými bankovkami, ale bylo nutné sehnat Odběrné poukázky (bony). Ty žáci směnili u tzv. veksláků, kteří se taktéž pohybovali na náměstí. Po nákupech žáci napsali do sloupku Rudého práva, jak se během nakupování cítili, co zažili, co se jim líbilo a co se jim nelíbilo. Redakce Rudého práva měla k dispozici seznam zakázaných slov, podle kterého provedla cenzuru. Ti, kteří měli ve svém sloupku více než pět zakázaných slov, odvedla Státní bezpečnost k výslechu.

Na Místním výkonném výboru byli také namátkově vybíráni jednotliví občané (razítko se smutným obličejem), kteří také byli předvedeni k výslechu. Výslech probíhal ve skladu učebnic, kde byla atmosféra, která pomohla dokreslit tehdejší podmínky při výslechu.

Příslušníci státní policie měli seznam otázek, které pokládali předvedeným osobám. Mezi větami bylo například: „Máš styky na Západě?“, „Odkud máš bony?“, „Jak to, že jsi mluvil v hospodě o Havlovi?“, „Slyšeli jsme, že nesouhlasíte s některými články Rudého práva!?“ apod.

Dále se zde také pouštěla ukázka ze seriálu Hynka Bočana Zdivočelá země, konkrétně výslech hlavního hrdiny Antonína Maděry. Tento seriál s dobou také souvisí. Autorem knižní předlohy je Jiří Stránský, který byl tehdejším režim souzen, a jako politický vězeň byl odsouzen k osmi letům vězení v žaláři při uranových dolech.

Po absolvování tohoto zážitkového stanoviště proběhla s žáky beseda, kde srovnávali dnešní dobu a dobu před rokem 1989. Žáci hovořili o způsobu nakupování, myšlení tehdejších lidí, ale také si prohlédli pravé bony, bankovky a mince. Největším a nejemotivnějším zážitkem bylo zatýkání spoluobčanů, kteří nevěděli, za co byli zatčeni, kam jdou a co tam budou dělat.

Všem žákům, kteří se podíleli na organizaci projektového dne, velmi děkuji a těším se na další spolupráci.

Mgr. Zuzana Kančiová, třídní učitelka 7. A